Letiště Letňany
Letiště Letňany | |
---|---|
Letiště Letňany | |
Základní informace | |
Stát | Česko |
Nejbližší město | Praha (7 km – centrum) |
Typ letiště | veřejné vnitrostátní neveřejné mezinárodní civilní |
Provozovatel | Letiště Praha Letňany |
Kód letiště ICAO | LKLT |
Souřadnice | 50°7′53″ s. š., 14°31′32″ v. d. |
Nadmořská výška | 912 ft / 278 m |
Vzletové a přistávací dráhy | |
| |
Odkazy | |
Web | www.letnany-airport.cz |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Letiště Letňany (ICAO: LKLT) je veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště v Praze. Leží 7 km severovýchodně od centra města v katastrálním území čtvrtě Letňany, přičemž menší část areálu zasahuje také do katastrálního území čtvrtě Kbely. Má dvě travnaté vzletové a přistávací dráhy.[1] Provozovatelem letiště je soukromá společnost Letiště Praha Letňany. Využíváno je pro všeobecné letectví.
Letiště patří k nejstarším v Česku, vzniklo v roce 1923 a v jeho blízkosti se nacházely závody leteckých výrobců Letov, Aero a Praga. V letech 2005–2023 byla letištní plocha kvůli výskytu sysla obecného chráněna jako národní přírodní památka Letiště Letňany a zároveň jako evropsky významná lokalita Praha-Letňany. Od roku 2015 je jihozápadní část areálu letiště využívána pro konání velkých venkovních koncertů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Letňanské letiště bylo založeno v roce 1923 spolu s přesunem státní továrny na vojenská letadla Letov z nedalekého vojenského letiště Kbely. Od roku 1927 zde přibyl Vojenský letecký ústav studijní a letiště se stalo centrem leteckého výzkumu Československa, ale i mnoha dalších evropských zemí. Probíhaly zde zkoušky všech nových československých letadel, ale své první lety zde podstupovala i letadla ze zemí jako Turecko.
Postupně přibývali i další výrobci, v roce 1931 se rovněž z Kbel přestěhovala továrna na letadla Aero a jako poslední přišla Praga, letecká divize koncernu ČKD. V Letňanech se tak soustředily tři ze sedmi československých leteckých továren. V nedalekých Čakovicích navíc svá letadla stavěla Avia, součást koncernu Škoda, a v blízkých Kbelích se nacházelo nejvýznamnější vojenské i civilní letiště v zemi (až do vzniku letiště Ruzyně).
Všeobecný úpadek přišel po komunistickém převratu v roce 1948. Jako první skončila s leteckou výrobou ČKD, továrna Aero přestěhovala hlavní těžiště své činnosti do nové továrny ve Vodochodech a spolu s tím skončil i samostatný vývoj a výroba celých letounů v Letovu, který se již jmenoval Rudý Letov. V 60. letech 20. století byla ukončena výroba letadel v čakovické Avii a spolu s tím bylo zrušeno i tamní letiště. Jediným, kdo v Letňanech zůstal, byl Výzkumný a zkušební letecký ústav; nově však přišli sportovní letci ze Svazarmu. Velkou ránu dostalo letiště v závěru šedesátých let, kdy byla v souvislosti s výstavbou sídliště Prosek výrazně zkrácena vzletová a přistávací dráha a změněna její osa, což se dlouho projevovalo nepříjemnými terénními nerovnostmi na zdejších vzletových a přistávacích drahách. V té době se také poprvé veřejně mluvilo o brzkém zániku letiště.
V osmdesátých letech pak určitou naději na obnovení zašlé slávy vzbudil přechod vlastnictví letiště na státní podnik ČKD, který chtěl po vzoru plzeňské Škody a Vítkovických železáren zřídit vlastní podnikovou leteckou dopravu. Tyto plány ale ukončila sametová revoluce v roce 1989. Do té doby letiště stále méně využíval Výzkumný a zkušební letecký ústav, naopak přibývalo provozu sportovních letadel.
V polovině devadesátých let, po krachu tzv. bankovního socialismu a krachu celého holdingu ČKD, hrozilo, že ve víru nových majetkových přesunů zanikne i letiště v Letňanech. V závěru roku 2007 letiště získal nový majitel, britská investiční společnost Sky Invest Technology, jejíž dceřiná společnost převzala v roce 2010 i provozování letiště. Nový majitel začal letiště opravovat a modernizovat. Bylo opraveno poškozené oplocení, zrekonstruována požární nádrž a rekonstrukcí prošla také vzletová a přistávací dráha 05L/23R, postavena byla nová řídicí věž.
Popis
[editovat | editovat zdroj]V provozu jsou dvě paralelní travnaté vzletové a přistávací dráhy a plocha pro vrtulníky. Letiště kromě svého primárního účelu (provozu letadel všeobecného letectví) umožňuje i další využití. V provozu jsou zde letecké školy a nachází se zde modelářské letiště.
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Poblíž letiště se jihozápadním směrem nachází přestupní terminál veřejné dopravy se stanicí metra Letňany.
Jiné využití
[editovat | editovat zdroj]Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]Z důvodu výskytu chráněného sysla obecného byla travnatá letištní plocha v roce 2005 prohlášena národní přírodní památkou Letiště Letňany a zároveň evropsky významnou lokalitou Praha-Letňany. Počet syslů však začal po roce 2010 výrazně klesat a obě chráněná území byla v roce 2023 zrušena.
Muzeum
[editovat | editovat zdroj]V areálu Stará Aerovka je v historických hangárech letňanského letiště V a VI umístěna detašovaná expozice Leteckého muzea Kbely.[2]
Koncerty
[editovat | editovat zdroj]Od roku 2015 je jihozápadní část plochy letiště využívána také pro koncertní akce. Jako první interpret zde vystoupila skupina Kabát. Mezi zahraniční interprety, kteří zde vystoupili, byli např. The Rolling Stones, AC/DC, Metallica, Iron Maiden nebo Rammstein.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Letecký pohled na letiště Letňany
-
Areál letiště v roce 2010
-
Hangár VI před rekonstrukcí
-
Reims F150 na letišti Letňany
-
Let L-200D Morava na letišti Letňany
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LKLT - Letňany [online]. Rlp.cz [cit. 2024-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Areál Stará Aerovka – součást LM Kbely – je opět otevřen [online]. Vhu.cz, 2023-09-07 [cit. 2024-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Kanadský hitmaker The Weeknd se v Praze rozloučil se svým alter egem. Na koncert dorazilo 60 tisíc lidí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-08-07 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Letňany na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky